Tak a je to tady. Na konci této kapitoly zazvoní zvonec a Martyho příběhu bude konec.
    Nezbývá než poděkovat věrným čtenářům, protože je mi úplně jasné, jak by to bez nich s Martym dopadlo. Nijak. Protože by ten příběh zůstal rozepsaný, nedokončený a časem vyhozený v koši. Za ty roky už se trochu znám a musím přiznat, že se sice snadno pro něco nadchnu, ale to nadšení většinou rychle vyprchá. Tož tak.
Takže díky, lidi! Doufám, že se vám i následující, závěrečná kapitola bude líbit :-)