Jidáš
15. červenec 2011 | 01.03 |
"Odstup od ostatních a já ti sdělím mystéria království. Je možné, abys toho dosáhl, ale budeš velice trpět. Jinak tě bude muset nahradit někdo jiný, aby dvanáct učedníků mohlo znovu dospět ke svému bohu. Staneš se třináctým a budeš proklet dalšími pokoleními - a přijdeš nad nimi panovat. V posledních dnech budou proklínat tvůj výstup mezi svaté..."
(Ježíš k Jidášovi-Evangelium podle Jidáše)
a žil.
Zářící hvězdu sledoval
s úžasem dítěte,
se srdcem otevřeným,
očima dokořán...
Přehlížel zlobu nezakrytou
s nadhledem toho,
který prohlédl.
Tvůj druh a přítel?
Pán?
Tys z jeho dlaní
čistou vodu pil
a zázrak prozření
ti byl dán
s královským majestátem.
Včera jsi ještě netušil,
co zítřek přinese ti.
A vy...
blažené jeho děti!
Kamením,prachem, blátem,
tvé bosé nohy poraněné
kráčely dál,
ke slunci, k pravdě, za nadějí.
Kdo číši jedu vypít
si bude muset do dna?
včera jsi ještě netušil,
největší zkouška věrnosti
a síly
že čeká na tebe.
Tys mu byl nejvíc milý...
na sebe břímě musíš vzít,
pro jméno jeho
to svoje pošpinit
na věky...
Pomoci úděl naplnit.
A konec už je blízko,
blízko je vykoupení.
On kalich svůj už také vypil do dna,
na boku šklebí se
od kopí rána bodná,
už zašeptal své "Consummatum est"
a jeho zrak se upřel na nebe...
I ty ses vydal na poslední z cest,
na cestu úniku
od svého utrpení,
na cestu úniku
sám od sebe!
Slunce je nízko,
brzo už rozzáří se miliony hvězd.
Snad jedna z nich tě
na konec tvé pouti
dovede...
Související články
Komentáře
| RE: Jidáš | valach-ostrawski | 15. 07. 2011 - 09:12 |